Novinky

Města a obce musí čelit dopadům klimatické změny. Jaké jsou největší výzvy a inovativní postupy pro jejich udržitelnou budoucnost?

Na témata ohledně uhlíkově neutrální architektury a nové trendy v této oblasti jsme se společně s předními tuzemskými, ale i zahraničními experty zaměřili na nedávné konferenci. A k této příležitosti jsme pro vás vyzpovídali také jednoho z jejich přednášejících - architekta Vojtěcha Lekeše ze studia NEXT. Vojtěch Lekeš vystudoval architekturu na univerzitě v Göteborgu (SWE), a poté téměř dalších pět let žil ve Stockholmu, kde působil v jednom z největších architektonických studií ve Švédsku. Zkušenosti, které během své praxe získal, se nyní snaží uplatnit i v České republice v rámci projektů kanceláře NEXT Studio, které se specializuje se na spojení architektury s udržitelností. 

Jaké jsou největší problémy měst a obcí, respektive zastavěných ploch, co se týká dopadů změny klimatu? A co zásadního je třeba udělat pro to, aby byla naše města připravena na klimatickou změnu? 

Z hlediska klimatické změny se jedná o dva přístupy - mitigace a adaptace. Úkolem adaptačních opatření je se co nejlépe přizpůsobit už probíhající klimatické změně. To jsou například zelené střechy místo asfaltových pásů, nebo vsakovací povrchy místo betonové dlažby. Není to jen kosmetická změna, ale naprostá nutnost. V případě měst se může několik špatných opatření projevit současně a vzniká tak např. efekt městského tepelného ostrova. V praxi nejde o to nahradit všechen beton trávníkem, ale šikovně spojit jednotlivé opatření, tak aby fungovala veškerá městská infrastruktura. Dokonce i na vodu a zeleň se můžeme dívat jako na inženýrské sítě. Koncepce, která to řeší se nazývá Modrozelená infrastruktura. 

Začíná se řešit uhlíková stopa budov, která zahrnuje celý jejich životní cyklus, tedy emise, které vznikají při jejich výstavbě a provozu, ale i stavební odpad, se kterým je potřeba pracovat, když budova doslouží. Vidíte v tomto trendu příležitost pro využívání nových materiálů či postupů? 

Druhý systém opatření (mitigace) řeší snižování emisí skleníkových plynů, které mají vliv na klimatickou změnu. U budov je to zejména uhlíková stopa jejich výstavby a provozu. Je důležité proto jednotlivé fáze životního cyklu zmapovat a vyčíslit jejich dopady, např. pomocí LCA (Analýzy životního cyklu). Jakmile máme k dispozici data, můžeme podle nich upravit naše postupy při navrhování a projekci. Jedním ze způsobů, jak snížit uhlíkovou stopu výstavby je využívání ekologicky šetrnějších materiálů nebo jejich opětovné použití. Určitě je to trend, který je u nás i v zahraničí na vzestupu. Vznikají burzy druhotných materiálů, nebo nové koncepce jako např. cirkularita v architektuře. Jsme ale zatím na začátku a bude ještě pár let trvat, než se podobné věci stanou standardem. 

Nedávno byl představen projekt z vaší „dílny“, který se týká proměny bývalého dolu Gabriela v Karviné na takzvaný POHO Park. Jedná se o svého druhu první projekt v kraji, který se zabývá aplikaci udržitelných postupů při rekonstrukci industriální památky - budov bývalého dolu. Co bylo největší výzvou při jeho plánování a jaká inovativní řešení jste využili? 

Rekonstrukce důlního díla, které je kulturní památkou je výzva sama o sobě. S klientem jsme se ale na začátku shodli, že udržitelnost by neměla být jen doplňkem, ale jedním z pilířů nového návrhu. Cílem POHO Parku je vytvoření místa, které připomene příběh dolu Gabriela i Karviné, ale ukáže také novou vizi budoucnosti založenou na technologiích šetrných k přírodě.  
Snažili jsme se proto využít maximum adaptačních i mitigačních opatření. Budoucí návštěvníci se můžou těšit na novou budovu turistického informačního centra, ve které bude expozice technologického řešení (FVE s bateriovým úložištěm, systém tepelných čerpadel apod.). Tato budova je navržena jako energeticky plusová a uhlíkově neutrální. Myslím, že i design budovy se velmi povedl. Je navržena z masivního dřeva a nabízí krásné průhledy na památkově chráněné budovy. Po konci životního cyklu je možné budovu rozmontovat na jednotlivé komponenty a ty znovu využít.  
Stávající památkově chráněné budovy mají nový program, např. audiovizuální expozici, výstavní prostory, nebo pohybové centrum pro děti. Z hlediska udržitelnosti jsme se soustředili hlavně na odstínění a provětrání, které je řízeno inteligentním systémem. V okolí budov se jedná hlavně o klimaticky odolné výsadby, nové louky nebo např. koupací biotop s kořenovou filtrací. Doufám, že projekt POHO parku návštěvníky inspiruje a uvidíme u nás v Moravskoslezském kraji mnohem více uhlíkově neutrálních realizací.