Nová strategie Moravskoslezského kraje počítá s obnovou Karvinska

Jaká je nová strategie rozvoje Moravskoslezského kraje?  V čem je jiná a jak s ní souvisí obnova pohornického Karvinska? Na tyto otázky nám odpovídal hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

1. Aktuálně se připravuje strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na roky 2019 – 2027. V čem je strategie jiná než všechny předchozí? Na co v ní kraj klade největší důraz? Co bude z pohledu rozvoje kraje ve zmíněném období prioritou?

Nová strategie je jiná především ve způsobu, jakým se připravuje. Nechceme tvořit další strategii „do šuplíku“. Potřebujeme, aby byla postavena na reálných faktech a potřebách, a proto ji netvoříme od stolu, ale jdeme do terénu. Od začátku tvorby zapojujeme do jejího zpracování obce a města, firmy, nevládní organizace, školy a univerzity a především širokou veřejnost. Naším cílem je mít opravdovou živou strategii s reálnými cíli, kterou budeme moct smysluplně naplňovat.

Pozornost zaměřujeme na více oblastí, které chceme rozvíjet. Hlavním cílem je udělat kraj nejen podnikavější, inovativnější, chytřejší, ale také kulturnější, vzdělanější a čistější. Víme, že jednou z krajských domén je zachovalá příroda, na kterou se váže pohornická krajina. V tomto období se proto kromě jiného budeme soustřeďovat na přeměnu pohornické krajiny Karvinska. Jedná se o území mezi Karvinou, Havířovem a Orlovou a je učebnicovým příkladem krajiny postižené těžbou uhlí. Budeme se soustředit na to, abychom započali s přeměnou tohoto území. Prvním krokem je zpracování Koncepce rozvoje pohornické krajiny Karvinska do roku 2030.

2. Koncepce rozvoje pohornické krajiny Karvinska do roku 2030 je trochu nejasný pojem. Co si pod ním lze představit? Kdo koncepci připravuje a co si od ní slibujete?

Území mezi Orlovou, Havířovem a Karvinou, které pracovně nazýváme „pohornická krajina“ ztratilo vlivem těžby uhlí svou původní sídelní a krajinnou strukturu. Zmíněná koncepce má navrhnout konkrétní prvky možného uspořádání krajiny spolu s několika variantami nového využití území, které povedou k oživení území, ale přitom budou respektovat ráz krajiny. Součástí je rovněž snaha o obnovení vztahu, resp. důvěry obyvatel v místní krajinu a zlepšení současného negativního vnímání území. Kromě toho by návrhy na nové využití území měly ve svém důsledku vést k zamezení dalšího odlivu obyvatelstva.

Zpracování koncepce od poloviny roku 2018 řeší krajská organizace Moravskoslezské Investice a Development, a.s. (MSID), jejíž tým ve spolupráci s odborníky území po dobu více než půl roku detailně analyzoval. Výsledkem je 19 dílčích analýz, které objevily, že se jedná o velice specifické území a s tím chceme dále pracovat.

3. Pokusy o řešení těžbou zničeného Karvinska už tady byly dříve. V čem je současná situace jiná? Proč by se celá záležitost nyní měla skutečně rozhýbat?

Ve srovnání s dřívějšími pokusy o oživení karvinské oblasti je náš projekt jiný především v tom, že se celá záležitost řeší vůbec poprvé koncepčně. V území figuruje velké množství vlastníků, kteří mají často rozličné zájmy a plány. MSID všechny dotčené subjekty zapojuje již od samého začátku do tvorby Koncepce rozvoje a bude tomu tak i nadále. Probíhají workshopy s vlastníky, se zástupci obcí a dalšími klíčovými subjekty, kterým postupně koncepci představujeme a zapracováváme do ní jejich připomínky a návrhy.

Dalším důvodem, proč jsou výhledy na řešení Karvinska skutečně optimistické, je fakt, že místní zástupci změny sami vyvolávají. Představitelé dotčených měst a obcí vynakládají velké úsilí, aby se situace na Karvinsku zlepšila. Funguje zde například projekt Karviná všemi deseti, u kterého se aktuálně snažíme najít průsečík s aktivitami ve zmíněné koncepci a jednáme o možné spolupráci. Do prázdnin nás čeká ještě několik workshopů s klíčovými partnery z území. Celá analyticko-návrhová etapa by měla vyústit v uzavření memoranda o spolupráci všech dotčených subjektů, které by mělo být podepsáno ve druhé polovině července. Memorandum by mělo být prvním krokem k postupné institucionalizaci celého projektu rozvoje pohornické krajiny Karvinska. V této fázi víme o několika projektech, které mají velký potenciál území revitalizovat. Očekáváme, že projektů vedoucích k oživení oblasti bude přibývat, a proto se do budoucna počítá s postupným převáděním záležitostí spojených s pohornickou krajinou na jednu konkrétní organizaci.

4. Plány s pohornickou krajinou na Karvinsku zní ambiciózně, což je jistě finančně dost náročné. Má kraj peníze na obnovu krajiny? Do čeho nejdříve bude investovat a co bude nejvíce vidět?

Projekt pohornické krajiny Karvinska bude samozřejmě finančně náročný, ale pro rozvoj kraje je velice důležitý. Kraj vnímá důležitost tohoto projektu a peníze na realizaci aktivit vedoucích k obnově Karvinska a okolí se předpokládají z více finančních zdrojů. Velkou výhodou je, že máme podporu z mezinárodního prostředí, protože Moravskoslezský kraj je součástí Evropské uhelné platformy a programu RE:START. Uhelná platforma má vybraným evropským regionům pomoct odpoutat se od těžby a přejít k nízkouhlíkovému hospodářství a novému modelu ekonomiky.  Národní program RE:START má realokovat peníze, které se v aktuálním programovém období nevyužily a využít je na projekty přispívající k transformaci tří českých uhelných regionů, mezi nimiž je i Moravskoslezský kraj.

Některé z projektů spadajících pod Koncepci rozvoje Karvinska mají potenciál k financování z programu Life, který podporuje projekty v oblasti ochrany přírody a krajiny, životního prostředí a klimatu v EU. Kromě toho očekáváme také jistou finanční podporu od státu, kde se díky RE:STARTu o pohornických regionech také mluví. Moravskoslezský kraj v této fázi projektu pohornické krajiny vyčlenil prostředky na zpracování samotné koncepce, která dá směr dalším pracím a projektům, které budou tzv. vidět. Vzhledem k tomu, že v území je velké množství soukromých vlastníků, očekáváme, že další část investic a peněz do území poputuje i ze soukromých zdrojů. Svou roli Moravskoslezský kraj vidí především v tom celý proces obnovy nastartovat a koncepčně zaštítit, na čemž aktivně pracujeme.