Novinky

POHO 2030

Unikátní transformační program pro území
mezi Havířovem, Karvinou a Orlovou

Invest MORE

Reprezentujeme investiční prostředí
Moravskoslezského kraje. 

Bronwfieldy

Vraťme brownfieldům znovu život.

Proč začít s udržitelností? Otázka, která může efektivně změnit váš business

Proč začít s udržitelností? Otázka, která může efektivně změnit váš business

Začátkem září proběhla již po šesté konference Invest MORE, kterou tradičně pořádají Moravskoslezské Investice a Development a.s. Jak to na konferenci vypadalo a co měli účastníci možnost zažít se dozvíte zde. Pojďme se však nyní podívat trochu hlouběji a zjistit, co na konferenci zaznělo.

Petr Beneš z 6D Academy zasadil tématiku udržitelného růstu do širšího rámce, kdy se zaměřil na globální trendy růstu v kontextu digitální revoluce a na nové obchodní modely, které digitální doba přináší.

Technologie se podle Beneše vyvíjejí exponenciálně, kdežto člověk lineárně. To, s ohledem na současné tempo vývoje, znamená, že během následujících 20 let se lidstvo promění více než za posledních 300 let. Mnoho vynálezů však doposud bylo vykoupeno změnou klimatu, ztrátou biodiverzity a znečištěním planety. Odpovědí se může do jisté míry stát zavádění prvků cirkulární ekonomiky. S tím dozajista také souvisí tlak na etické podnikání založené na hodnotách s osobní integritou lídra.

A jaké tedy podle Beneše jsou trendy udržitelného rozvoje? Heslovitě se jedná o tyto faktory: zlevňování obnovitelných zdrojů energie, setrvání hybridních forem práce, kompenzace uhlíkových emisí, tlak na firmy zveřejňovat informace o klimatických rizicích, zvýšený tlak na recycle, reuse a refurbish.

Mezi obchodní modely, které jsou determinovány využíváním nových technologií pak zařadil následující: individualizace, samoobslužnost, zbavení se mezičlánků (from manufacture, diracly for you), glokalizace (operate globaly in a local way), sdílená ekonomika, open API ekonomika, platformizace (uberizace), komodizace.

Libor Musil, zakladatel společnosti LIKO-S, pak nasdílel zkušenosti ze svého rodinného podnikání, kde se zaměřil především na problematiku tzv. živých staveb. Ty podle něj vylepšují systém, kdy slouží jako retence vody, snižují teplotu a prašnost a zajišťují dostatek vláhy a kyslíku, čímž zlepšují kvalitu života. Jsou jednou z možností, jak provádět rychlejší adaptaci na klimatické změny – současné tempo adaptace je ve srovnání s klimatickými změnami mnohem pomalejší.

Svá tvrzení Musil opřel o několik praktických příkladů. Tak například 10 m2 zelené fasády dokáže za rok: vytvořit 7 tis. litrů kyslíku, odpařit 4 tis. litrů vody, poskytnout okolí chladící výkon v hodnotě téměř 14 tis. Kč, pohlcovat hluk, vytvářet organické látky a mít povzbuzující a antidepresivní účinky.

Zelená střecha pak v rozsahu 10 m2 dokáže za rok: vytvořit 1400 litrů kyslíku, odpařit 2 tis. litrů vody, zachycovat prach, vytvářet biodiverzitu a v neposední řadě chránit střešní folii před stárnutím a poškozením.

Dan Heuer, ze společnosti fair venture, pak představil 3 cesty, jak mohou firmy přistupovat k udržitelnosti. Ve zkratkách se dají shrnout, jako CSR, SDGs a ESG. Právě posledně jmenovaná zkratka je nový trend posledních měsíců. ESG označuje tři oblasti (environmentální, sociální a podnikové řízení), které začali sledovat investoři a banky při posuzování financování. Zelené projekty tak mohou získat výhodnější podmínky. O ESG se mluví, jako o největší revoluci ve firemní udržitelnosti. Díky výhodnějšímu zelenému financování se totiž udržitelnost stala atraktivní téměř pro všechny firmy na trhu.

Na panelové diskuzi pak Heuer sdílel své zkušenosti se zaváděním udržitelnosti ve firmách. Důležitý je systematický přístup, kdy si firma vytyčí reálné, ale ambiciózní cíle a těch následně dosahuje. Důležitá jsou pak také komunitní aktivity, které když jsou dobře připravené a odráží poptávku společnosti, jsou přínosné také pro firmu.

Zástupce společnosti Cyrkl, Tomáš Hrbáček, pak nastínil a na příkladech z praxe doložil, jak lze díky dobře nastavenému odpadovému hospodářství ve firmě a zavedením prvků cirkulární ekonomiky dosáhnout úspor v rozsahu až 45 % a snížit množství CO2 až o 700 tun. Prvním krokem k tomuto zefektivnění je provedení tzv. cirkulárního odpadového skenu.

Co to cirkulární odpadový sken je, co vše zahrnuje, jak ho provést a další otázky zodpoví Vojtěch Pilnáček ze společnosti Cyrkl na listopadovém semináři, který opět pro firmy z kraje pořádá MSID. Více o webináři naleznete zde.

Back to Top